Supervize - Případová supervize v Gestalt modalitě

Supervize

Supervizi můžeme vnímat jako nástroj reflexe a sebereflexe terapeutické práce nebo jiné práce v pomáhající profesi. Cílem je podpora supervidovaného jako pracovníka a současně jeho klienta či klientů, se kterými pracuje.
Supervize může být např. týmová (týká se celého společně pracujícího týmu nějakého pracoviště a podpory jejich práce, vzájemných vztahů, rolí, rozdělení moci a kompetencí, psychohygieny, prevence vyhoření atd.), případová (viz. Níže) či supervize mezi kolegy (peer supervize, kdy si kolegové vzájemně poskytují případovou supervizi).

Případová supervize

Na případovou supervizi přichází obvykle studenti psychoterapeutického výcviku nebo již praktikující terapeuti s případem či problémem, který vychází z jejich terapeutické praxe či jiné pomáhají činnosti (psychologie, psychiatrie, sociální práce apod.) Cílem je získat podporu a zvýšení porozumění (eventuálně dodání informací) dané situaci, klientovi či skupině klientů, jeho potížím, společnému cíli, širšímu kontextu, roli v zařízení či organizaci, vzájemnému vztahu s klientem, svým reakcím na klienta, svým potřebám a otázkám, míře odpovědnosti, jasnosti hranic, etickým dilematům atd.
Případová supervize může probíhat individuálně nebo ve skupině. V individuální supervizi se účastní supervizního procesu pouze supervidovaný a supervizor a vzájemně na sebe reagují v rámci dyadického vztahu. Výhodou je více prostoru pro supervidovaného, možnost přesnější koncentrace na problém a důvěrnější atmosféra. Při skupinové supervizi se schází skupina supervidovaných a supervizor, přičemž průběh se může lišit podle způsobu práce. Obvykle probíhá tak, že jeden ze skupiny má v daný čas prostor na prezentaci svého případu či problému a ostatní členové   poslouchají. Supervizor potom usměrňuje průběh a to, jak se ostatní kolegové ze skupiny zapojují. Ti se mohou doptávat na více informací, nabízet asociace, prožitky, své zkušenosti, mohou být supervizorem vyzváni ke spolupráci na experimentu atd. Výhodou je více podnětů a reflexí od více lidí, nejen od supervizora a sdílení s kolegy. 

Případová supervize v Gestalt modalitě

Případová supervize v Gestalt modalitě využívá pro supervizní práci teoretické principy i praktické zkušenosti z Gestalt terapie. Především fenomenologický přístup, teorie pole, dialog, experiment, uvědomění, teď a tady, figura a pozadí, paradoxní teorie změny a další koncepty a principy Gestalt terapie.
Zaměřuje se na aktuální prožívání a uvědomování si toho, co je přítomné v situaci s klientem i se supervizorem či kolegy na supervizní skupině. Během supervize  ověřuje supervizor změny v prožívání a uvědomování supervidovaných a také změny v tom, co je pro ně v daný moment v popředí pozornosti a zájmu. Využívá se experimentování, např. s prázdnou židlí, což může mít více podob. Supervidovaný se snaží např. vžít do osoby klienta a zakusit jeho situaci a potíže, případně za něj mluví. Nebo se ho snaží zahrát a  nebo mluví s imaginárním klientem a říká mu to, co by mu chtěl říci. V rámci experimentování se někdy využívá zvýrazňování pohybů či gest, které supervidovaný v souvislosti s případem spontánně užívá, či zkoušení opaku pro zvýšení uvědomění toho, jaká kvalita je přítomná nebo naopak chybí. Sleduje se druh a kvalita energie, kterou supervidovaný, supervizor či ostatní supervidovaní ve skupině zažívají. Z toho, co se takto objevuje a reflektuje na supervizním sezení se čerpají informace a inspirace pro další práci s klientem. Také se využívá obecnějšího konceptu, kterému se říká  „paralelní proces“ a v který se projeví tak, že např. během supervize prožívají účastníci podobné pocity jako supervidovaný s klientem, případně jako klient ve svém životě s jinými lidmi. Reflexe tohoto pomáhá zvýšit uvědomění a ovlivnit situaci supervidovaného s klientem, případně klienta v jeho reálných vztazích.